Často kladené otázky - Lékař

Často kladené otázky - FAQ. Zde jsme pro vás připravili odpovědi na nejčastěji kladené otázky.

U těch homeopatik, která mají způsob výdeje na lékařský předpis a současně je pod jedním SÚKL kódem uvedeno více sil ředění („potencí“) je možné specifikovat sílu ředění v poli poznámka eReceptu. V případě, že pole pro uvedení poznámky u předpisu v SW lékaře chybí, je nutné se obrátit na výrobce daného SW.

Léčivo STALORAL je směs alergenových extraktů. Lékař uvede například podíl pro kočku, psa, pyl. Lékárník následně objednává jeho výrobu a následně vydává pacientovi. Nejedná se o IPLP a léčivo je uvedené v číselníku léků SÚKL. Lékař stanovuje individuálně podíl alergenů a tento podíl musí uvést do poznámky k eReceptu. V případě, že pole pro uvedení poznámky u předpisu v SW lékaře chybí, je nutné se obrátit na výrobce daného SW.

 

U individuálně připravovaných léčivých přípravků je povinné uvést postup přípravy textově, tedy obvyklým způsobem tak jak byl uváděn na papírovém předpisu. Na jednotlivých samostatných řádcích tedy jsou uvedeny jednotlivé složky a instrukce pro přípravu. Složky lze uvádět také strukturovaně, ale jejich uvedení není povinné s jednou výjimkou, kterou je konopí. U předpisu IPLP s obsahem konopí je nutné uvést strukturovaně složku konopí s odpovídajícím kódem (9000005 nebo 9000006) a gramáží - z hlediska sledování limitu je rozhodující hmotnost suché části rostliny, nikoliv obsah.

 

Souhlas se zpracováním osobních údajů pacienta není potřeba, protože toto odesílání údajů v rámci eReceptu vyplývá ze zákona o léčivech.

 

Na každém předpisu jsou nyní dva telefony. Jeden má být přímo na lékaře a uvádí se na každém receptu výslovně jako povinný údaj (Predepisujici.Telefon), ten doplňuje lékařský SW, a druhý je na recept doplňován automaticky dle použitého kódu pracoviště (Predepisujici.PZS.Telefon). U některých pracovišť tento druhý telefon není v EI uveden a proto tam doplňujeme automaticky „neuvedeno“. Problém nicméně je v tom, že některé lékárenské SW se rozhodly (asi pro úsporu místa) zobrazovat pouze jeden telefon a vybraly si zrovna ten telefon na pracoviště. Takže díky tomu pak lékárník telefon lékaře ve výjimečných případech reálně neuvidí. Další možností je, že SW lékárníka zobrazuje jen ten telefon přímo na lékaře a SW lékaře tam vyplnil nějaký nesmysl. U telefonů kontrolujeme formát jen když se na ně má poslat SMS.

 

Ztotožňování pacienta probíhá primárně podle jména, příjmení a data narození, které zadává lékař nebo jsou údaje převzaty z evidence lékaře. Rodné číslo se při ztotožnění nijak nepoužívá. Je nutné mít všechny údaje zadané správně, i chyba v diakritice vede k neztotožnění. Problémem může být nekorektnost dat v evidencích lékařů, překlepy, nesprávné přepsání údajů a v minimální míře i nesrovnalosti v ROB. Nejběžnějšími důvody neztotožnění jsou chyby v diakritice (např. „Renata“ namísto „Renáta“), překlepy (např. Kristína namísto Kristýna), uvádění titulu jako součást jména (např „Ing. Karel“ namísto „Karel“), případně mezery navíc (například „Nováková - Dlouhá“ namísto „Nováková-Dlouhá“).

 

Ztotožňuje se proti Registru obyvatel (ROB), což je jeden ze základních registrů ČR a jediný zdroj referenčních dat, který státní instituce v ČR musí využívat. Více informací naleznete na stránkách www.szrcr.cz . Ztotožnění vůči ROB nemá žádnou vazbu na registr pojištěnců ani na registry, které jsou spravovány ÚZIS. Spolehlivost dat samotného Registru obyvatel ztotožnění přesahuje 99%, ale úspěšnost ztotožnění je závislá na přesně a správně uvedeném jménu, příjmení a datu narození pacienta.

 

Všechny údaje musí být pro úspěšné ztotožnění zadané správně, i chyba v diakritice vede k neztotožnění. Problémem může být nekorektnost dat v evidencích lékařů, překlepy, nesprávné přepsání údajů. Častým problémem je např. chybějící háčky a čárky ve jménech a příjmeních, uvedení titulu jako součást jména nebo příjmení. Nesprávné opsání čísla pojištěnce nemůže vést k chybě ztotožnění, protože číslo pojištěnce se při ztotožnění nepoužívá.  Pokud je pacient neztotožněn, je nutné opravit zadané údaje a provést další pokud uložení eReceptu. V případě, že pod zadanou identifikací není jednoznačná osoba (např. dva Josefové Novákovi narozeni v jeden den), je nutné provést „doztotožnění“ adresou nebo číslem dokladu (OP nebo pas).

 

V ROB jsou vedeny referenční údaje o fyzických osobách. Jedná se o občany ČR a EU, cizince s povolením pobytu v ČR a cizince, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany. Cizinci bez trvalého nebo dlouhodobého pobytu v ČR ztotožnění nikdy nebudou, takže se u nich vždy objeví upozornění na neztotožnění.

 

Je samozřejmě možné pokračovat v uložení eReceptu pro neztotožněného pacienta, ale zcela jednoznačná vazba mezi eReceptem a pacientem je vyžadována z důvodu jednoznačného přiřazení eReceptu danému pacientovi. Pokud nedojde ke ztotožnění, nezablokuje to ani vystavení eReceptu ani jeho výdej (bude uložen a identifikátor mu bude také přidělen), ale pacient neuvidí takto vystavený eRecept v přehledu svých eReceptů. Výhledově nebude takto vystavený eRecept viditelný ani v lékovém záznamu pacienta přístupném ostatním zdravotníkům.

 

V maximálním případě proběhne při vystavování předpisu dvojí komunikace s Registrem obyvatel (ztotožnění a přihlášení k automatickému odběru změn u dané osoby). Každá z těchto komunikací čeká na odpověď maximálně 5 sekund. Prodleva při volání ROB tedy činí maximálně 10 sekund. Jedná se o maximální variantu, kdy pacient dosud nebyl ztotožněn, protože u dříve ztotožněného pacienta proběhne lokální nalezení pacienta v kmeni do jedné sekundy. Lékařské SW by tedy měly čekat na odpověď minimálně dvojnásobek této doby, tedy 20 sekund (aby bylo dost času na navázání SSL spojení, přenos požadavku a odpovědi přes internet, validaci, zpracování a uložení předpisu do databáze IS eRecept).

 

Pravděpodobně došlo k chybnému ztotožnění z důvodů chybného zadání jména, příjmení a data narození a byl nalezen jiný pacient, který již shodou okolností zemřel. Je nutné ověřit překlepy a diakritiku v zadaných údajích. Pravděpodobnost chyby v registru obyvatel je podstatně nižší, nicméně pokud je vše zadáno správně, pak je nutné místo eReceptu vystavit papírový předpis. Pacient by pak měl podat žádost o prověření či opravu údajů na Ministerstvo vnitra, které je správcem ROB, tzv. reklamaci údajů.

 

CÚeR nyní vyžaduje povinně zadání PSČ, které však musí být maximálně pětimístné. Z toho důvodu může vzniknout problém se zahraničními PSČ odlišného formátu. Adresa na receptu má být dle vyhlášky „adresa místa, kde se pacient zdržuje“. Doporučuje se tedy použít adresu místa, kde se zdržuje v ČR za předpokladu uvedení kontaktního telefonu či emailu pacienta (pro sdělení případné závady v léčivém přípravku). Nouzově lze tedy použít adresu ubytovny, hotelu nebo lázní, kde je pacient ubytován. Pokud pacient v ČR nepřespává a nelze vyplnit zahraniční adresu (např. uvést delší či alfanumerické PSČ cizího státu do pole obec), tak lze v tuto chvíli použít výjimečně adresu předepisující ordinace.

U osob mladších 33 dnů nelze zaručit, že všichni jejich jmenovci narození ve stejný den byli již zadáni do registru obyvatel a mohlo by proto dojít chybnému ztotožnění.